Varování před bábovkou

Dneska bych s Vámi ráda probrala vážnou věc. Na stránkách časopisu Apetit jsem narazila na recept na tvarohovou bábovku. Jistě jste už slyšeli kritiku na recepty z internetu. Zvlášť z Mimibazaru. Ty se proslavily jako nechutné blafy.

Proto se jako rozumná moderní matka těmto stránkám vyhýbám. Přestala jsem tam radši vyhledávat i návody na háčkování. Určitě bych podle nich vyrobila něco nevkusného. Třeba doma pletenou šálu! Fuj! Teda vlastně já ani neháčkuju, protože se tak nedá vyrobit nic značkového, leda fejk. A to já rozhodně nenosím! Ani jsem o víkendu neuháčkovala dvoje šaty pro panenku, protože u nás se i panenky oblékají značkově. Moje děti nejsou žádné socky!

Člověk na internetu narazí na spoustu receptů. Některé jsou šlichta od pohledu. Některé jsou zdravé a chutné zároveň (ano, jde to). Ale buďte obezřetní! Můžete narazit na recepty, které jsou obzvlášť nebezpečné. Jako právě výše zmíněný na tvarohovou bábovku. Schválně nedávám odkaz, abych Vás ochránila před nástrahami tohoto dezertu. Bohužel jsem tuto bábovku zkusila. Byla jsem plná počátečního nadšení, protože máme rádi vlhké, až mokré dezerty (jakože vláčné, ne polité obsahem zvrhlé - nebo zvrhnuté? - sklenice vína) a od tvarohové bábovky jsme právě toto očekávali.

Já osobně jsem nic neočekávala, protože jsem rozhodně neměla v plánu ji jíst. Já samozřejmě držím linii a nejím žádné dezerty. Natož něco tak vidláckého, jako je bábovka! To bych mohla jít rovnou k Hájkovi na šunkový chlebíček!

Takže pozor, bábovku jsem upekla a pak to přišlo. Jelikož jsem netrpělivá, tak jsem ji ještě horkou rozkrojila. To byla první chyba, protože ještě než ta potvora vychladla, tak jsme jí polovinu sežrali. Pekla jsem ji večer, aby byla ráno k snídani. Musím přiznat, že to nevyšlo a padla celá ještě před spaním. Přecpaní jsme se blaženě váleli na gauči, bolelo nás trochu břicho, ale bylo nám božsky. Byl to tak otřesný zážitek, že jsem ji upekla druhý den znova!

Nechápu, kam se poděly dvě bábovky za víkend, jelikož já jím k snídani tři sušené švestky, k obědu pět rozinek a plátek ryby a k večeři piju pouze vodu (z ledovce samozřejmě). Manžel drží ketózu, takže jí výhradně flákotu. Hodně syrovou, pak je z něj v posteli pořádný dravec! No a dětem to nedávám z přesvědčení. Přeci jen jsou to holky a je potřeba jim hlídat postavičku od mala. Když budou zvyklé hladovět a necpat se sladkým, budou to mít v dospělosti jednodušší. 

Od té doby jsem tuto tvarohovou bábovku pekla už několikrát. Je to mor a nedá se odolat. Včera večer zase. Opět půlka zmizela ještě teplá. Dejte si velký pozor, teplá je nejnebezpečnější! Silou vůle jsem schovala druhou půlku k snídani. Teď po mně manžel chce, abych mu nechala aspoň jeden kousek na večer. No je normální? Kdo by tohle dokázal? Já teda ne! Jsem jen člověk! Už tak jsem se musela ovládat v obchodě, abych nekoupila další dva tvarohy...